10. září 2024
Doba čtení: 3
minuty
news
Nejvyšší správní soud České republiky (dále jen „NSS“) v rámci kasační stížnosti přezkoumal rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, o kterém jsme vás informovali v našem Newsletteru v září 2023, Soud se zabýval otázkou, zda má být do nákladové základny při výpočtu ziskovosti zahrnut také odpis oceňovacího rozdílu k nabytému majetku.
Popis situace
Společnost prodává cca 99 % své výroby spojeným osobám v režimu smluvního výrobce. V účetnictví eviduje a po dobu 15 let odpisuje oceňovací rozdíl k nabytému majetku vzniklý v důsledku přeměny.
V rámci určení převodní ceny za dodávky spojeným osobám byla vybrána metoda čistého rozpětí za využití čisté přirážky k nákladům. V praxi je tedy převodní cena určena jako všechny přímo i nepřímo související náklady navýšené o čistou přirážku.
Do nákladů vstupujících do výpočtu převodní ceny však společnost nezahrnula citované odpisy oceňovacího rozdílu s odůvodněním, že nejde o skutečný výdaj, ale jde pouze o účetní položku, která by navíc měla být dle předpisů OECD vyloučena z nákladové základny.
Správce daně s postupem společnosti nesouhlasil a zahrnul odpis oceňovacího rozdílu do nákladové základny s odůvodněním, že jde o účetní položku, která souvisí s výrobními prostředky používanými pro výrobu spojeným osobám, a jedná se tedy o provozní náklad. Po této úpravě se však ziskovost společnosti nacházela pod stanoveným intervalem ziskovosti. Správce daně tak společnosti doměřil daň z příjmu právnických osob z titulu nesprávně nastavených převodních cen.
Názor nejvyššího správního soudu
NSS uzavřel, že předmětný oceňovací rozdíl souvisí s majetkem, který je využíván ke smluvní výrobě, a proto také náklady v podobě odpisů tohoto oceňovacího rozdílu mají vstupovat do výpočtu ziskovosti v rámci převodních cen. Ztotožnil se tak s názorem správce daně i krajského soudu.
Závěr
Odpis oceňovacího rozdílu k nabytému majetku má být při kalkulaci převodních cen součástí nákladové základny společnosti, pokud souvisí s řízenou transakcí, resp. majetkem, který je pro řízenou transakci využíván.
Z našeho pohledu pak v dané věci nesouhlasíme se zahrnutím tohoto odpisu do nákladové základny ve 100% výši, ale pouze v poměru, v jakém bylo identifikováno, že je využíván daný majetek pro transakci smluvní výroby pro spojené osoby (tj. cca 99 %).
Autoři článku: Veronika Kdolská, David Hlava