Práce na dálku – na co si dát pozor?
Práce na dálku neboli „home office“ je jedním z velmi oblíbených zaměstnaneckých benefitů, umožňuje zaměstnancům větší flexibilitu při nakládání s jejich časem, a lépe tak sladit svůj osobní a pracovní život. Zaměstnavatelé však nesmí zapomínat na to, že v případě poskytování tohoto benefitu jim zákon ukládá určité povinnosti.
Práci na „home office“ lze vykonávat pouze na základě písemně sjednané dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce nespecifikuje přesné náležitosti, které musí dohoda obsahovat, ale je vhodné zahrnout tyto: místo výkonu práce, podmínky týkající se rozvržení pracovní doby, odměňování a náhradu nákladů zaměstnance, delegování práce a kontrolu plnění úkolů, používání pracovních prostředků či způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Práce na dálku nemusí být nutně vykonávána pouze z bydliště zaměstnance, což může mít pro zaměstnavatele předem neočekávané důsledky, pokud zaměstnanec bude například konat práci na dálku ze zahraničí. Také z titulu BOZP je vhodné blíže specifikovat, odkud bude zaměstnanec práci na dálku vykonávat.
Z hlediska náhrady nákladů spojených s prací na dálku existují 3 možnosti, jak k ní přistoupit:
- prokazování skutečných nákladů zaměstnance,
- paušální náhrada za každou započatou hodinu práce, či
- bez poskytnutí náhrady.
První z možností je administrativně poměrně náročná a v praxi se velmi nevyužívá. Minimální výši paušální náhrady (bod 2) stanoví MPSV vyhláškou (v roce 2024 je to 4,50 Kč za každou započatou hodinu). Pokud zaměstnavatel vyplácí náhradu v této výši, nepodléhá na straně zaměstnance zdanění, pokud by byla náhrada poskytnuta vyšší, částka nad tento limit bude považována za zdanitelný příjem zaměstnance. Třetí možností je, že zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou písemnou dohodu, že za práci na dálku nenáleží žádná náhrada.
V oblasti BOZP zákoník práce neděla žádné rozdíly mezi zaměstnanci na pracovišti nebo mimo něj. Za bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků nese odpovědnost zaměstnavatel. Ověřovat plnění povinností při práci na dálku může zaměstnavatel na základě prohlídky domácího pracoviště. Je ovšem potřeba vzít v úvahu, že povinnosti zaměstnavatele jsou limitovány Listinou základních práv a svobod. Zaměstnanec tedy může, ale nemusí takovou prohlídku umožnit. V případě, že to neumožní, měl by zaměstnavatel zaměstnance prokazatelně poučit o obecných pravidlech BOZP, je dále vhodné získat čestné prohlášení zaměstnance, že jeho domácí pracoviště standardy BOZP splňuje.
Nepodcenit oblast BOZP je nutné také z důvodu případného pracovního úrazu. Zaměstnavatel bude nejprve muset určit, zda se opravdu jedná o pracovní úraz. Je nutné se připravit na to, že pro čerpání plnění ze zákonného pojištění zaměstnavatele bude pojišťovna požadovat potvrzení, že zaměstnanec absolvoval školení o BOZP při práci na dálku a zda případně zaměstnavatel zkontroloval domácí prostředí zaměstnance a kdy. Zaměstnanec má v případě pracovního úrazu na home office nárok na stejnou náhradu jako u „obyčejného“ pracovního úrazu.
Autor: Barbora Šmoková, Radka Nováková
