Do konsolidačního balíčku se nově navrhuje novela zákona o účetnictví, jejímž cílem je mimo jiné zavést možnost od 1. ledna 2024 účtovat v jiné než české měně, v této měně vypočítat daň z příjmů a také ji v této měně zaplatit. Na zákon o účetnictví tak navazují příslušné daňové předpisy (viz článek v tomto čísle Newsletteru).
Novela zákona o účetnictví zavádí pojem „měna účetnictví“, kterou může být česká koruna, euro, americký dolar, nebo britská libra. Podle navrhovaného ustanovení může být měnou účetnictví buď česká měna, nebo jiná ze tří uvedených měn, pokud je funkční měnou účetní jednotky.
Pojem „funkční měna“ představuje měnu primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí, a vychází z Mezinárodního účetního standardu 21 (IAS 21). Pro účely českého zákona o účetnictví se však pojetí funkční měny z IAS 21 zužuje.
Zatímco podle IAS 21 má účetní jednotka povinnost používat pro účetnictví takovou měnu, která je podle stanovených kritérií její funkční měnou, podle zákona o účetnictví bude použití funkční měny právem účetní jednotky, přičemž výchozí měnou zůstává česká měna.
Účetní jednotka, která splní materiální požadavky pro použití cizí měny jako měny funkční, nemusí tuto měnu nezbytně použít a může se rozhodnout pro účely účetnictví používat českou měnu i přesto, že česká měna není její funkční měnou. Účetní jednotky tak mohou v účetnictví používat namísto české měny jinou měnu, jsou-li současně splněny dvě podmínky:
i) jiná měna musí být funkční měnou dané účetní jednotky a současně
ii) musí se jednat o některou z vyjmenovaných měn, tj. euro, americký dolar nebo britskou libru.
V případě, že měnou primárního ekonomického prostředí účetní jednotky bude jiná měna než některá z uvedených měn (například švýcarský frank), pak měnou účetnictví této účetní jednotky může být pouze česká měna, neboť tato účetní jednotka nesplňuje podmínky pro použití jiné měny jako měny účetnictví.
IAS 21 uvádí skutečnosti, které lze považovat za indikátory pro volbu vhodné funkční měny. Pro české prostředí návrh novely doplňuje zmocnění pro Ministerstvo financí prováděcím právním předpisem stanovit konkrétní kritéria pro posouzení, zda daná měna naplňuje definici funkční měny. Pro posouzení, zda měna, kterou se účetní jednotka rozhodla používat jako měnu funkční, mohou být relevantní například následující ukazatele:
- podíl transakcí účetní jednotky provedených v dané měně vyšší než 50 %,
- míra, jakou daná měna ovlivňuje ceny zboží a služeb účetní jednotky,
- měna státu, jehož konkurenční prostředí a podmínky stanovené pro podnikání převážně ovlivňují ceny zboží a služeb účetní jednotky,
- míra, jakou měna ovlivňuje mzdové a další náklady, které jednotka musí vynaložit při výrobě a prodeji zboží a poskytování služeb.
Prokázání splnění podmínek přitom bude ležet na dané účetní jednotce.
Změna měny účetnictví je povolena pouze k prvnímu dni účetního období. Skutečnost, že použití jiné než české měny je při splnění podmínek ponecháno na rozhodnutí účetní jednotky, však neznamená, že je možné přecházet mezi českou měnou a jinou měnou bez ohledu na primární ekonomické prostředí účetní jednotky.
V případě, že účetní jednotka splňující podmínky pro použití jiné než české měny již jednou učiní rozhodnutí používat jako měnu účetnictví namísto české měny tuto jinou měnu, tj. euro, americký dolar nebo britskou libru, je opětovná změna z této měny na českou měnu možná jen po změně měny primárního ekonomického prostředí účetní jednotky například v důsledku změny oblasti podnikání nebo přeměny.
Smyslem zavedení institutu funkční měny do českého právního řádu je umožnit účetním jednotkám používat pro účetnictví měnu, která se shoduje s měnou, v níž účetní jednotka fakticky realizuje svou činnost a v níž probíhá většina jejích transakcí. To přispívá ke zefektivnění vedení účetnictví po praktické stránce, kdy se sníží počet přepočtů a minimalizuje vznik kurzových rozdílů.
