V souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími dopady do ekonomiky souvisí i otázka, jak postupovat při aplikaci principu tržního odstupu v rámci převodních cen. Dne 18. prosince 2020 vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) doporučení pro daňové poplatníky i finanční správy, jak postupovat při aplikaci pravidel v oblasti převodních cen při posuzování období zasažených pandemií COVID‑19 (dále jen „Pokyny“). Dne 31. 3. 2021 byl Finanční správou ČR publikován český překlad.
Vydané Pokyny se zaměřují zejména na témata týkající se:
- srovnávací analýzy,
- ztráty a alokace specifických nákladů vyvolaných pandemií COVID-19,
- dopadů vládních asistenčních programů,
- dopadů na závazná posouzení ceny mezi spojenými osobami (tzv. Advance Pricing Agreements).
Pokyny kladou velký důraz na srovnávací analýzu, jejímž cílem je určení charakteristiky zapojených subjektů a s tím související nalezení proměnných, které mohou pomoci určit tržní cenu v rámci období ovlivněného pandemií COVID-19.
S případným poklesem ziskovosti u spojených osob je velká pravděpodobnost, že se správce daně zaměří na prověření oblasti převodních cen. Z tohoto důvodu doporučujeme připravit argumenty a dokumenty, které dokládají soulad s principem tržního odstupu v obdobích zasažených COVID-19. V této souvislosti Pokyny doporučují vést evidenci vnitřních i vnějších skutečností ovlivňujících podnikatelskou činnost, např. fluktuaci poptávky, vývoj tržeb, objem dotací, fungování dodavatelského řetězce a jiné.
V rámci přípravy dokumentace k převodním cenám pro období zasažené COVID-19 bychom neměli opomenout skutečnost, do jaké míry je společnost ovlivněna skutečně důsledky pandemie COVID-19 a v jakém rozsahu změna nastala na základě jiných skutečností. Současně je důležité odpovědět dotazy, která entita v rámci posuzovaného vztahu nese rizika dopadů pandemie COVID-19.
Z hlediska těchto rizik jde zejména o následující:
- tržní riziko – snížená poptávka po produktech a službách
- provozní riziko – ovlivnění dodávek, omezení či úplného zastavení produkce
- finanční riziko – nárůst výpůjčních nákladů, zpoždění plateb nebo nesplácení
S velkou mírou opatrnosti je třeba provádět alokaci ztrát nebo mimořádných nákladů mezi jednotlivé členy skupiny. Je zde potřeba zohlednit rozložení rizik mezi zúčastněnými společnostmi a jeho vliv na tvorbu ceny. U subjektů s omezenými riziky odkazují Pokyny na postup stanovený ve směrnici OECD: „Neočekává se, že především rutinní funkce budou dlouhodobě generovat ztráty“. U subjektů nesoucích rutinní rizika se tedy připouští možnost, že mohou být krátkodobě ztrátové. OECD doporučuje provést důkladnou analýzu srovnatelnosti s cílem přesně vymezit danou transakci a posoudit, zda lze ztrátu přiřadit konkrétnímu účastníkovi transakce. OECD zdůrazňuje, že alokace ztrát souvisejících s dopady pandemií COVID-19 by měla být navázána na alokaci skutečných funkcí a rizik vyplývajících ze současných obchodních a finančních vztahů. Pokyny se také zabývají otázkou o ujednání tzv. vyšší moci v rámci vnitropodnikových smluv, tedy například zda z důvodu pandemie COVID-19 může dojít k situaci, kdy dopady ponesou všechny smluvní strany. OECD je v rámci Pokynů toho názoru, že i když tato možnost existuje, nelze automaticky předpokládat, že pandemie COVID-19 bude dostatečným důvodem k uplatnění ustanovení o vyšší moci, přestože vnitropodniková smlouva takové ustanovení obsahuje.
Pokyny nedávají nová doporučení mimo stávající vydanou směrnici OECD, jak postupovat v době pandemie COVID-19 , ale zaměřují se na to, jak princip tržního odstupu a stávající směrnici OECD aplikovat na problémy vzniklé v souvislosti s touto situací.
