Daňová hodnota aktiv
Různorodé pojmy ze zákona od daních z příjmů relevantní pro jednotlivá aktiva i jednotlivé situace v rámci operací s nimi, např. „pořizovací cena“, „nabývací hodnota“, „zůstatková cena“, „vstupní cena“ atd. se nahrazují souhrnným pojmem „daňová hodnota“, která se pak v různých relevantních situacích upravuje (zvyšuje či snižuje).
Daňová hodnota je částka, která je přiřazena každému aktivu (v zákoně o daních z příjmů se nově bude místo pojmu „majetek“ používat pojem „aktivum“ vycházející z účetnictví). Daňová hodnota představuje souhrn výdajů, které je možné v průběhu času v závislosti na používání aktiva uplatnit jako výdaj. Zjednodušeně řečeno, pokud je aktivum nabyto úplatně, tvoří daňovou hodnotu jeho pořizovací cena, a pokud je nabyto bezúplatně, tvoří daňovou hodnotu jeho reálná hodnota při nabytí. Tuto daňovou hodnotu je poté možno uplatnit jako výdaj.
V okamžiku jeho nabytí se určuje jeho prvotní daňová hodnota, jejíž určení vychází z prvotní účetní hodnoty určené podle zákona o účetnictví a provedou se případně určité úpravy na základě toho, co není pro účely daní z příjmů chtěné, aby vstupovalo do daňové hodnoty.
K uvedenému je nutné dodat, že skutečnost, že je možné v určitém okamžiku uplatnit daňovou hodnotu nebo její část jako výdaj, neznamená automaticky, že jde o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy o výdaj daňově účinný. To, zda jde o takový výdaj, se stejně jako u ostatních výdajů zkoumá na základě § 24 a § 25.
Daňová hodnota je tedy svébytným institutem odděleným od účetnictví a pro účely daní z příjmů se vždy používá tato hodnota, nikoli účetní hodnota aktiva.
Daňové odpisování
Navrhuje se výrazné zjednodušení systému daňového odpisování. Odpisují se všechna daňově odpisovaná aktiva (nové označení, ovšem nedochází k podstatným obsahovým změnám oproti dosavadnímu pojmu hmotný majetek), a to po celou dobu, co je poplatník drží, není tedy možné odpisování přerušit. Zvyšuje se limitní hranice pro daňové odpisování. Daňově odpisovaným aktivem bude aktivum, jehož daňová hodnota převýší 100 000 Kč.
I nadále budou daňově odpisována především aktiva, která jsou hmotnými věcmi (již se nepoužívá pojem hmotný majetek), ale mění se způsob výpočtu daňových odpisů. Aktiva se již nerozdělují do odpisových skupin, ale jsou stanoveny tři základní doby daňového odpisování, a to:
- 60 měsíců pro všechna movitá aktiva a nemovitá aktiva, jejichž prvotní daňová hodnota nedosahuje 2 000 000 Kč,
- 360 měsíců pro ostatní nemovitá aktiva a
- 180 měsíců pro aktivum, které je goodwillem.
Uvedené doby jsou minimální, poplatník tedy může aktivum odpisovat i déle, pokud se tak rozhodne. Doba je určena v měsících z důvodu, že i odpisy se určují na měsíční bázi, tedy nikoli již na roční, jako tomu bylo dříve.
Změna nastává i ve způsobu výpočtu odpisů. Namísto rovnoměrného a zrychleného způsobu se zavádí jen jeden, a to rovnoměrný, ovšem oproti dosavadnímu rovnoměrnému jde opravdu o stejnou výši odpisu po celou dobu, včetně prvního kalendářního měsíce, za který se odpis určuje. Měsíční odpis se spočítá tak, že se daňová hodnota aktiva vydělí počtem měsíců, po které má být odpisován. Vedle toho zůstávají zachovány zvláštní způsoby odpisování, tedy časové a výkonnostní odpisování. Dochází k rozšíření možnosti použít výkonnostní odpisování, protože zatímco v dosavadním znění zákona byl taxativní výčet hmotného majetku, u kterého mohlo být použito, nyní zákon obsahuje obecné ustanovení, že jde o aktiva, u kterých je stanoven počet výrobků, které s jeho pomocí budou vyrobeny.
Nové pojetí finančního leasingu
Poplatníci s akruálním základem daně (účetnictví podle českého zákona o účetnictví nebo mezinárodních účetních standardů) budou postupovat v případě finančního leasingu podle účetnictví. Nová účetní úprava bude finanční leasing řešit podobně jako mezinárodní účetní standardy, tj. u uživatele vznikne aktivum ve formě práva užívání s následnou koupí. Toto aktivum se u uživatele při splnění zákonných podmínek bude daňově odpisovat. Pro střední a velké účetní jednotky bude související dluh vykázán v současné hodnotě, pro malé a mikro účetní jednotky ve jmenovité hodnotě.
Přechodná ustanovení
Novela obsahuje zvláštní přechodná ustanovení, podle kterých se pravidla pro daňovou hodnotu aktiva, stanovení doby daňového odpisování a pravidla pro finanční leasing použijí i pro aktiva nabytá před účinností novely.
Kompatibilita daní z příjmů a Mezinárodních účetních standardů
Vzhledem k tomu, že většina subjektů, které IFRS EU povinně používají, působí v mezinárodním měřítku, je pro ně současná situace nevyhovující, a pokud by bylo možné stanovit základ daně z VH zjištěného právě dle IFRS EU, mohlo by to pozitivně působit i na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku, neboť by patřila mezi vybranou skupinu států, které tuto možnost již nyní poskytují.
Z těchto důvodů se navrhuje, aby bylo možné výsledek hospodaření dle IFRS transformovat do základu daně, resp. primárně z výsledku hospodaření dle IFRS vycházet s tím, že daňový zákon by eliminoval pouze takové položky, které pro tvorbu základu daně nejsou vhodné.
Jako prevence proti jednorázovému výkyvu daňové povinnosti jsou pak dále konstruována speciální přechodná ustanovení pro zajištění hladkého přechodu na nový systém s minimalizací případných výkyvů v dosahovaném inkasu.
Nové vymezení zdaňovacího období pro právnické osoby
Zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bude nově zcela navázáno na účetní období, a může být tedy v některých případech stanoveno podle kalendářních týdnů. Ruší se pojem „období, za které se podává daňové přiznání“. Pokud nebude poplatník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, bude zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Výjimkou budou vybraní zahraniční poplatníci s omezenými příjmy ze zdrojů v České republice, kteří budou mít možnost volby, pokud vedou účetnictví v zahraničí a jejich účetní období neodpovídá kalendářnímu roku.
Změna právní úpravy v návaznosti na cizí měnu v účetnictví
V návrhu zákona o účetnictví se umožňuje, aby měnou účetnictví účetní jednotky byla jakákoliv cizí měna, pokud je současně její funkční měnou. Navrhovaná úprava zákona o daních z příjmů primárně reflektuje rozšíření okruhu měny účetnictví i pro účely daní z příjmů. Dále pak zavádí speciální režim pro poplatníky, jejichž měnou účetnictví je euro. V jejich případě bude správa daně jednodušší, neboť se vyhne potřebě přepočtu výstupů z účetnictví do české měny. Poplatníci, jejichž měnou účetnictví bude euro, tedy budou základ daně i samotnou daň tvrdit v rámci daňového přiznání v eurech, v eurech jim také bude jak daň, tak i případně daňová ztráta stanovena a v eurech ji také budou moci zaplatit, přičemž daň uhrazená v eurech bude na osobním daňovém účtu poplatníka rovněž evidována v eurech a v eurech bude připsána na bankovní účet správce daně bez nutnosti přepočtu na českou měnu, a tedy bez vzniku kurzových rozdílů.
