V tomto díle seriálu se blíže podíváme na služební motorové vozidlo, které může zaměstnanec používat bezplatně také k soukromým účelům, konkrétně na osobní automobil. Probereme, jaké výhody, nevýhody a povinnosti z toho zaměstnanci plynou.
Když zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci auto bezplatně také k soukromému užívání, je to jistě benefit příjemný, avšak majitelem auta je stále zaměstnavatel, a má tedy hlavní slovo o tom, jakou značku, model a výbavu automobilu zaměstnanec dostane. Dále zaměstnavatel rozhoduje o tom, kdo je oprávněn auto řídit – zda jen zaměstnanec sám, nebo i rodinní příslušníci, nebo jestli je možné ho využívat i pro soukromé zahraniční cesty.
Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k užívání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Výše procenta se liší dle toho, o jaký typ vozidla se jedná – rozlišujeme bezemisní vozidla, nízkoemisní vozidla a vozidla, která nejsou nízkoemisní ani bezemisní. Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2. Za nízkoemisní vozidlo je považované takové vozidlo, které nepřekračuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu.
Za příjem zaměstnance se považuje:
a) 0,25 % pořizovací ceny, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
b) 0,5 % pořizovací ceny, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
c) 1 % pořizovací ceny, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.
Minimální částka, která se dodaňuje, je 1 000 Kč, i pokud je pořizovací cena nižší než 100 000 Kč. Pokud je během měsíce zaměstnanci poskytováno více vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla, každé vozidlo se tedy posuzuje samostatně a výsledný součet bude součástí zdanitelných příjmů zaměstnance.
Pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytne v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla.
Dále je třeba upozornit na to, že v případě dlouhodobé nemoci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nevyplácí mzdu, avšak zaměstnanec má stále automobil k dispozici, bude mít i nadále povinnost hradit pojistné a daň. V takových případech stojí za zvážení, zda se nevyplatí automobil na danou dobu zaměstnavateli vrátit.
V příštím díle se podíváme na to, jak je to s benefity v oblastí vzdělávání.
Předchozí díly seriálu: Produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče, Příspěvky na stravování, Práce na dálku
Autoři: Barbora Šmoková, Radka Nováková
