Schválený konsolidační balíček (sněmovní tisk č. 488) přináší několik změn do daně z příjmů právnických osob, které vyvolaly některé otázky týkající se výpočtu odložené daně. Chtěli bychom vás upozornit na nejdůležitější z nich.
Změna sazby daně z příjmů
V § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů se zvyšuje sazba daně z 19 % na 21 %, a to s účinností od 1. 1. 2024. Pro účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku k 31. 12. 2023, tak vzniká povinnost vypočítat novou výši odložené daně ke konci rozvahového dne novou sazbou. Na tuto situaci myslí ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., které uvádí v § 59 odst. 4:
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
Celá změna výše odložené daně mezi počátečním zůstatkem a konečným zůstatkem tak bude proúčtována na účet 592 a ovlivní výsledek hospodaření.
Omezení daňové uznatelnosti odpisů osobního automobilu
Novela zákona o daních z příjmů přináší také omezení daňové uznatelnosti veškerých výdajů spojených s pořízením osobního automobilu (slovy zákona kategorie vozidla M1[1]) na maximální částku 2 mil. Kč. Tato limitace daňových výdajů platí pro všechny varianty pořízení (nákup, leasing, spoluvlastnictví). Pokud si představíme standardní pořízení, pak se naskýtá otázka, zda a jak v tomto případě vykazovat odloženou daň. Naštěstí můžeme sáhnout po úplně první interpretaci Národní účetní rady I–1 Přechodné rozdíly při výchozím uznání aktiv, která byla přijata v roce 2005.
Ta byla připravena právě pro pořízení osobního automobilu, u nějž zákon o daních z příjmů stanovil maximální výši vstupní daňové základny. Dává nám odpovědi na následující otázky:
a) zda vzniká přechodný rozdíl,
b) zda je správné v takových případech odloženou daň vykázat,
c) kde by měla být případná odložená daň vykázána.
Nákup aktiva, jehož výchozí účetní hodnota se liší od vstupní daňové základny, způsobuje přechodný rozdíl. V souladu s principem věrného a poctivého zobrazení obsaženým v zákoně o účetnictví je nezbytné dodržet pravidlo, že se odložená daň vykazuje shodně s transakcí, která odloženou daň vyvolala. V případě výchozího uznání aktiva by se odložená daň musela vykazovat jako součást pořizovacích nákladů daného aktiva. Zákon o účetnictví ani Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (například IAS 12) takový druh pořizovacího nákladů neuznávají. Tento postup by mohl snížit vypovídací schopnost účetních výkazů, a proto se nedoporučuje účetním jednotkám, aby uznaly (vykázaly) výsledný odložený daňový závazek nebo pohledávku ani při výchozím uznání aktiva, ani následně.
Odložená daň z vyloučených kurzových rozdílů
Dalším titulem, který nově může vstoupit do výpočtu odložené daně, jsou vyloučené kurzové rozdíly. O této nové možnosti ve schválené novele zákona o daních z příjmu jsme vás informovali v našem vydání Newsletteru v září: https://www.tpa-group.cz/cs/moznost-vylouceni-kursovych-rozdilu-ze-zakladu-dane-z-prijmu/. Pokud tedy bude tento systém poplatníkem daně z příjmů právnických osob zvolen pro zdaňovací období roku 2024, pak mu vzniká další nový titul pro odloženou daň počítanou k 31.12. 2024. Vyloučené kurzové rozdíly ze základu daně představují dočasný rozdíl mezi výsledkem hospodaření a daňovým základem pro daň z příjmů právnických osob a vstupují do výpočtu odložené daně stejně jako například smluvní sankce, které byly obchodním partnerem nárokovány, ale do data účetní závěrky neuhrazeny.
[1] Do této kategorie spadají motorová vozidla s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa řidiče.
