Metodický pokyn ke lhůtě pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší, který vydalo Generální finanční ředitelství, se zabývá upřesněním pravidel týkajících se časového rámce, ve kterém mohou daňové subjekty upravit své daňové povinnosti. Tento dokument, účinný od 15. dubna 2024, je reakcí na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu a vysvětluje § 141 daňového řádu.
Hlavním prvkem je rozlišení mezi subjektivní a objektivní lhůtou pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší. Subjektivní lhůta, která dříve omezovala podání na konec následujícího měsíce po měsíci, ve kterém subjekt zjistil nesprávnost v daních, již nově nemá být aplikována pro případy snížení daně (tj. má se aplikovat pouze na situace dodatečného zvýšení daňové povinnosti). Naopak objektivní lhůta, podle které musí být dodatečné daňové přiznání podáno v rámci stanovení daně dle § 148 daňového řádu, zůstává stále v platnosti jak pro dodatečné přiznání na daň vyšší, tak i na daň nižší.
Pokud jde o praktické aplikace, správce daně při posuzování včasnosti podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší nebude brát v úvahu subjektivní lhůtu, a dodatečné tvrzení na daň nižší tak lze podat kdykoliv v rámci běhu objektivní lhůty definované v § 148 daňového řádu. Pokud daňový subjekt v dodatečném daňovém tvrzení na daň nižší nespecifikuje datum zjištění chyby v daních, je za datum zjištění považován den podání dodatečného daňového přiznání nebo vyúčtování.
Změna v praxi přináší jistotu „prodloužení“ lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší oproti dosavadním výkladům ustanovení § 141 daňového řádu.
